Podle hlavního ekonoma Evropské banky pro obnovu a rozvoj - EBRD Erika Berglofa se ČR nepřijetím eura vyhnula hlubším dopadům světové finanční krize.

Podle Berglofa snaha rychle přijmout euro v pobaltských státech vedla k hluboké ekonomické krizi proto, že očekávané zavedení eura zvýšilo zájem o půjčky v cizích měnách. Ale, s nástupem krize se začaly kurzy měn v Estonsku, Litvě a Lotyšsku rychle propadat, na základě čehož se splátky půjček v cizích měnách zvýšily.

Estonsko má podle Mezinárodního měnového fondu šanci přijmout euro v roce 2011, jak si samo stanovilo v novém plánu pro přijetí jednotné evropské měny.

Estonsko už má svou měnu v režimu směnných kurzů ERM-2, země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru.

ČNB - Česká národní banka úrokové sazby se nemění, přestože rozhodnutí ČNB bylo v souladu s očekáváními trhu, koruna zareagovala prudkým posílením vůči euru i dolaru. Česká koruna proti euru od poloviny září oslabila přibližně o 4 %, oslabení je i pravděpodobný důvod nezměněných úrokových sazeb.

Podle Bruselu jsou v ČR jedny z nejvyšších poplatků za správu účtu, české banky však, podle  Evropská komise, mají ve srovnání s jinými zeměmi EU poplatky poměrně transparentní. Evropská komise zkoumala poplatky celkem ve 224 bankách, které pokrývají 81 procent evropského trhu.

Evropská komise na základě šetření uvedla že “účtování poplatků je v EU velmi matoucí a je prakticky nemožné, aby si spotřebitelé mohli spočítat kolik budou skutečně platit a mohli mezi sebou jednotlivé nabídky porovnat,”.