Přijetí eura v roce 2012 by podle premiéra znamenalo rozhodnout již v příštím roce o vstupu do měnového systému ERM II (European Exchange Rate Mechanism II - systém směnných kurzů vůči euru, měna může z tohoto kurzu vychýlit nejvýše o 15 %, jak směrem dolů tak nahoru), předstupně zavedení eura, a začít plnit všechny podmínky EU. To si v situaci neuskutečněných reforem důchodů či zdravotního systému nedokáže představit.

Vláda dnes projednala aktualizaci strategie přijetí eura v České republice. Obsah dokumentu je jasný – na euro zapomeňte.

Materiál nazvaný “Strategie přistoupení České republiky k eurozóně” vznikl v roce 2003 a definoval, jak by měla ČR postupovat při zavádění eura a kdy vyměnit českou korunu za evropskou měnu. Podstatou Strategie vždy bylo zkusit načasovat přijetí eura nikoliv na dobu, kdy začneme plnit maastrichtská kritéria, ale na dobu, kdy budou výhody pro Českou republiku největší.

Ta teoretická úvaha je samozřejmě správná – ale jde jen a pouze o teorii. Nikdo totiž nikdy nedefinoval, jak onen přínos vlastně změřit a co všechno vlastně má mezi domácí (či jak řekl Václav Klaus “českolipská”) vlastně patřit. V praxi má smysl pouze sledovat určité ekonomické parametry a vyhodnocovat je jako celek, popisující stav české ekonomiky ve srovnání s našimi sousedy a s eurozónou.

Upravená vládní strategie přitom říká, že některé z parametrů již splňují očekávání, jiné zatím nikoliv. Oblíbenými parametry, které slouží pro oddalování přijetí eura, jsou stav veřejných financí a nízká pružnost trhu práce. V oficiální zprávě ministerstva financí se dokonce říká, že “brání realizaci výhod spojených s přijetím eura”.

Ano, špatný stav veřejných financí je při přijímání eura problémem, který se musí nejprve vyřešit (a ozdravěním veřejných financí není schodek mírně pod tři procenta, jak si někteří politici dodnes myslí). Ale pružnost ekonomiky a trhu práce? V době, kdy roste počet firem, schopných prosadit se na zahraničních trzích, kdy se (i když pomalu) zlepšuje podnikatelské prostředí, kdy v řadě oblastí chybí zaměstnanci a nezaměstnanost neroste?

Všichni víme, že pomocí statistik se dá dokázat cokoliv. A argumenty v eurostrategii jsou skládány tak, aby ospravedlnily to, že do eurozóny nebudeme spěchat. Vzácně se totiž spojil odpor ČNB s ideologií největší vládní strany, která bez jakékoliv analýzy a v rozporu s hlasy českých podnikatelů přijetí eura odmítá a nebo alespoň oddaluje, jak je to jen možné.

Korunu eurofrašce nasadil premiér, který odmítl stanovit cílové datum, kdy chceme euro přijmout. Chybí tak mezník, ke kterému by měly jednotlivé kroky směřovat, ať už jde o postupné ozdravění veřejných financí nebo technickou a legislativní přípravu zavedení eura. Máme tak sice loni zpracovaný národní plán zavedení eura, který stanoví, kdy by měly jaké kroky proběhnout. Ovšem není-li jasné cílové datum, řada kroků se prostě neudělá. Bylo by proto mnohem férovější říct, že euro před rokem 201X nechceme. Hledání zástupných technokratických výmluv a nesladěné výroky členů vlády nám dělají pouze ostudu.

Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor Tomáše Prouzy, text byl za laskavého zvolení převzat z: www.prouza.cz

Tomáš Prouza

Spolumajitel a ředitel pro rozvoj finančně-poradenské firmy Partners For Life Planning. Během let 2004-2006 náměstek ministra financí odpovědný za finanční sektor, vztahy s EU a zahraničím, zavádění eura a fiskální politiku. V letech 2000-2004 spoluzakladatel a ředitel serveru Peníze.CZ.

Euro je uměle vytvořená měna.

Diametrální rozdíly zemí eurozóny v daňové politice a sociálním systému.

Diametrální rozdíly ekonomické vyspělosti zemí EU.

Nelze provádět samostatnou měnovou politiku.

Ztráta národního měnového kurzu jako nástroje podpory exportu.

Česká koruna se nedá srovnávat s britskou librou či švýcarským frankem, avšak ve srovnání například s argentinským pesos, egyptskými librami, nebo podobnými měnami, jde o stabilní měnovou jednotku. Přes svou krátkou historii si na finančních trzích vydobyla slušnou pověst a dlouhodobě posiluje.

16.08.2007 - Slovenská vláda poprvé přiznala, že v evropských institucích zatím nemá jednoznačně kladné hodnocení ohledně připravenosti země na zavedení eura od roku 2009.

Slovenské MF navrhlo, aby státní rozpočet v roce 2008 hospodařil se schodkem 24,22 miliardy Sk (20,1 miliardy Kč). V porovnání s rozpočtem roku 2007 by to znamenalo snížení deficitu o 14,17 miliardy Sk. Pochybnosti o plánech Slovenska na přijetí eura zazněly v červenci i z Evropské centrální banky která si myslí že Slovensko nedovede udržet trvale nízkou inflaci. Podle guvernéra centrální banky Ivana Šramka však ekonomický růst zatím na inflaci netlačí. Ta se ale musí před přijetím eura ještě snížit.

Vláda ČR na svém středečním zasedání schválila aktualizaci dokumentu z r. 2003 “Strategie přistoupení České republiky k eurozóně”. Jde o společný dokument vlády ČR a ČNB. Vzhledem k tomu, že původní Strategie nebyla naplněna, vláda ve spolupráci s Českou národní bankou zpracovala dokument, který zohledňuje domácí i zahraniční vývoj od doby schválení původního textu (říjen 2003) a charakterizuje schopnost české ekonomiky fungovat v rámci eurozóny.